Odborníci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vyvinuli unikátní mezinárodní registr, který pomáhá zlepšit kvalitu péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Registr oslavil v červenci 100.000 zařazených pacientů.
Cévní mozková příhoda (neboli iktus, lidově mrtvice) je druhou nejčastější příčinou úmrtí celosvětově a nejčastější příčinou trvalé invalidity. V České republice postihne asi 25.000 lidí ročně. Jedná se však o léčitelné onemocnění. Existují moderní a ověřené způsoby diagnostiky i léčby, které, pokud jsou ve zdravotním systému implementovány, výrazně přispívají ke zlepšení výsledného stavu pacientů. Mnozí pacienti pak zůstávají bez následků. Rozdíly v kvalitě iktové péče v jednotlivých zemích i v rámci Evropy jsou však propastné.
Česká republika má jeden z nejlépe nastavených systémů akutní iktové péče na světě a díky tomu dosahuje v mnohých parametrech nejlepších výsledků na světě. „Je však potřeba se podívat kriticky i na slabé stránky českého systému léčby iktů. Také nechceme usnout na vavřínech, ale iktovou péči i nadále posouvat. Dokud však nebudeme kvalitu péče měřit, nemůžeme ji zlepšit,“ vysvětluje neurolog a vedoucí iktového programu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Robert Mikulík. Za účelem měření a zlepšování kvality iktové péče na mezinárodní úrovni vyvinul multidisciplinární tým specialistů pod vedením Roberta Mikulíka Registr kvality iktové péče, zvaný RES-Q [reskjú]. Ten se zaměřuje na výkonnostní a kvalitativní parametry péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou, a mapuje tak kvalitu poskytované péče na úrovni nemocnic, regionů i států.
Registr RES-Q (www.qualityregistry.eu) byl původně navržen pro země východní Evropy. Zájem o něj ale za poslední 2 roky rapidně vzrostl i ze zemí mimo Evropu a dnes jej pro monitoraci vlastní iktové péče využívá 850 nemocnic z 59 zemí světa. Registr RES-Q nyní dosáhl dalšího významného milníku. Za pouhé tři roky od jeho spuštění bylo do registru zařazeno už 100.000 pacientů, čímž se řadí mezi největší registry ve svém oboru a je vůbec největším registrem kvality z pohledu teritoriálního dosahu.
„Jedná se o významný krok směrem k lepšímu pochopení, jak je léčba cévní mozkové příhody globálně poskytovaná. Díky tomu můžeme snáze najít a implementovat nové metody, jak zajistit všem pacientům na světě lepší péči o cévní mozkové příhody; bez ohledu na to, zda jsou léčeni ve vyspělé nebo rozvojové zemi,“ vysvětluje neurolog Robert Mikulík, který je hlavním autorem celého konceptu registru RES-Q.
Cerebrovaskulární tým Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně data z celého světa zanesená do registru analyzuje a poskytuje všem zapojeným nemocnicím zpětnou vazbu. „Z poskytnutých dat připravujeme reporty o stavu iktové péče v konkrétní nemocnici, který obsahuje i srovnání dané nemocnice s celonárodním průměrem. Profesním iktovým organizacím poskytujeme data o celonárodním stavu a poskytujeme mezinárodní srovnání,“ objasňuje Andreea Madalina Grecu, hlavní architektka technického řešení a manažerka registru RES-Q.
„K určitému zlepšení v poskytované péči mnohdy dochází už jen změnou přístupu zdravotníků nebo změnou logistiky v nemocnicích, a to na základě poskytnuté zpětné vazby z registru. Tedy nejedná se vždy o finančně nákladná řešení, a mohou být tedy aplikovatelná i v méně rozvinutých zemích. Pro všechny poskytovatele iktové péče je důležité vědět, kde je benchmark, tedy jakých výkonů dosahují ti nejlepší v daných podmínkách, a kde je v pomyslném žebříčku jejich vlastní nemocnice nebo země. Všichni se pak snaží být lepší, když vidí vzor,“ zdůrazňuje efekt měření kvality a poskytování zpětné vazby Robert Mikulík.
„V mnoha zemích však musí dojít k zásadním investicím do zkvalitnění iktové péče, někde chybí základní diagnostické přístroje, personál, nebo léčivo. Díky datům, která registr RES-Q poskytuje, mohou poskytovatelé péče a vlády získat vodítko důležité pro rozhodování o investicích do zdravotního systému,“ dodává Mikulík.
Registr RES-Q je podporován Evropskou iktovou organizací (European Stroke Organisation), Světovou iktovou organizací (World Stroke Organization) a spolupracuje s předními výzkumnými skupinami, profesními asociacemi a iniciativami zaměřenými na zlepšování péče o cévní mozkové příhody po celém světě. „Prostřednictvím těchto partnerství se snažíme převést výzkumná data z registru RES-Q do zdokonalené klinické praxe a globálně snížit rozdíly v kvalitě péče o mrtvici,“ doplňuje Grecu.
V České republice se podařilo zavést systém monitorování kvality iktové péče díky práci mnoha lékařů a zdravotních sester. Tento systém je organizován odbornou společností, tedy Cerebrovaskulární sekcí České neurologické společnosti. Důsledkem je, že v České republice jsou jedny z nejúplnějších informací o kvalitě iktové péče na světě, a to proto, že se na systémů podílí všechna iktová centra v zemi. „Velké poděkování také patří našemu partnerskému projektu ANGELS Initiative, který velkou měrou přispívá k tomu, že je registr využívaný po celé Evropě, v Asii, Africe i jižní Americe. Díky tomu můžeme hovořit o globálním rozměru i globálním dopadu našeho registru,“ doplňuje Robert Mikulík.
Podpořeno projektem č. LQ1605 (MŠMT ČR, NPU II)
Cerebrovaskulární program Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (KCC – Komplexní cerebrovaskulární centrum)
Komplexní cerebrovaskulární centrum poskytuje komplexní specializovanou péči pro pacienty s cévní mozkovou příhodou. V roce 1998 byla deklarována „Iktová jednotka“ na I. neurologické klinice ve FNUSA jako součást všeobecné neurologické JIP, která převzala část péče o pacienty s CMP. Zároveň byl ve stejném roce zahájen trombolytický program, který jako jeden z prvních v ČR začal zajišťovat moderní rekanalizační léčbu pro pacienty s mozkovým infarktem. Trombolýza je do současné doby jediná prokazatelně účinná terapie, která z významné části dokáže vrátit pacienty i s těžkým neurologickým postižením do běžného života. Trombolytický program ve FNUSA patří k nejsilnějším v ČR, zajišťuje asi 8 % všech trombolýz v ČR. V roce 2011 získalo statut Komplexního cerebrovaskulárního centra. V roce 2015 mu byl Ministerstvem zdravotnictví udělen statut Centra vysoce specializované péče. Cerebrovaskulární program I. neurologické kliniky je významně zapojen do projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC).
Foto: neurologická JIP
Prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., FESO
*1970
• Neurolog se zaměřením na cévní neurologii, resp. na cévní mozkové příhody, vědec, manažer, lektor, inovátor, průkopník a sportovec
• Profesor neurologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně
• Vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra FN u sv. Anny v Brně
• Vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC)
• Náměstek pro vědu a výzkum FN u sv. Anny v Brně
Robert Mikulík je výraznou osobou současné medicíny a výzkumu v oboru cévních mozkových příhod. Získal respekt odborníků z celého světa. Je spoluautorem Evropského akčního plánu pro cévní mozkové příhody 2018-2030, řídí program na zlepšení péče v zemích východní Evropy a publikuje v prestižních vědeckých časopisech. Robert Mikulík se také jako první odborník z východní Evropy stal v roce 2015 členem nejvyššího řídicího orgánu Evropské iktové organizace.
Mezinárodní ocenění
V roce 2017 byl prof. Mikulík oceněn Evropskou iktovou organizací a iniciativou ANGELS za svůj přínos péči o cévní mozkové příhody cenou “Spirit of Excellence”. Cenu získal za své dlouholeté a úspěšné aktivity v oblasti organizace péče o cévní mozkové příhody a jejich léčby na národní i mezinárodní úrovni.
Průkopníkem nových metod
Prof. Mikulík byl společně s generací svých kolegů průkopníkem moderní léčby cévní mozkové příhody „trombolýzy“, která se díky tomu stala velmi brzy dostupnou pro české pacienty. Dnes má Česká republika nejvyšší míru dostupnosti této léčby na světě. Prof. Mikulík se věnuje neustálému zlepšování kvality péče. Vede komplexní projekt na zlepšení péče o cévní mozkové příhody ve 23 zemích východní Evropy a střední Asie (http://eso-stroke.org/eso-east/). Pod jeho vedením vznikl i registr kvality iktové péče RES-Q (www.qualityregistry.eu) zastřešený Evropskou iktovou organizací a také podpořený Světovou iktovou organizací, který již používá přes 900 nemocnic z 61 zemí.
Rychlost léčby je pro pacienta zásadní
Při cévní mozkové příhodě odumírají každou minutu 2 miliony mozkových buněk. Rychlost poskytnutí léčby je ten nejzásadnější faktor úspěšnosti léčby. Proto se prof. Mikulík orientuje na management léčby akutní cévní mozkové příhody s cílem zkrátit čas od příjezdu pacienta do nemocnice po podání léčby při zachování maximální bezpečnosti pro pacienta. Na toto téma publikoval několik prací a vyvíjí nové nástroje a metody, jak logistiku zlepšit.
Díky nastavení dobrého systému i díky úsilí neurologů z ostatních nemocnic dosahuje Česká republika nejlepších časů podání léčby pacientům s cévní mozkovou příhodou, a to v průměru do 25 minut od příjezdu pacienta do nemocnice (údaj za rok 2018, zdroj Výbor Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP).
Simulační trénink pro zlepšení logistiky
Jednou z metod, jak zlepšit iktovou péči, je trénink lékařů a sester v osvojení optimální logistiky iktové péče formou simulačního tréninku. Prof. Mikulík se svým týmem vyvinul simulační scénáře a v simulačních kurzech (www.stroke-simulation.eu) proškolil od roku 2016 zhruba 1.100 lékařů a sester z 23 zemí Evropy, Asie a Afriky. V Jihoafrické republice nazvali tamní lékaři simulační workshopy prof. Mikulíka „stroke revolution“ (tedy revolucí v oblasti cévních mozkových příhod). Díky zkušenostem s vedením simulační výuky se stal prof. Mikulík součástí nově vzniklé Rady Evropské iktové organizace pro simulační vzdělávání.
Budování výzkumného zázemí
Výzkumné vzdělání získal prof. Mikulík během svého působení v Medical Texas Center v Houstonu, USA (2001, 2004-2005). To zúročil nejen po vědecké stránce, kdy publikoval řadu svých výzkumných prací ve významných oborových periodicích, ale také po organizační stránce, kdy se zásadně podílel na vybudování výzkumné části Mezinárodního centra klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a koordinoval také jeho neurologický program.
Prof. Mikulík vybudoval a stále vede Cerebrovaskulární výzkumný tým, hodnocený v roce 2016 jako nejlepší výzkumně klinický program FNUSA-ICRC. Výzkumný tým prof. Mikulíka se soustředí na vývoj nových metod diagnostiky a léčby cévních mozkových příhod, a to jak v laboratorních podmínkách, tak přímo v klinické praxi.
Prof. Mikulík je prvním českým neurologem publikujícím v prestižním časopisu Stroke. V roce 2018 publikoval v jednom z nejprestižnějším medicínském časopise New England Journal of Medicine, který má nejvyšší míru citování mezi vědeckými časopisy vůbec (tzv. impact factor, IF=72).
Vzdělávání veřejnosti o cévních mozkových příhodách
Cévní mozkové příhody jsou 2. nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou trvalé invalidity (WHO, data za rok 2016). Moderní medicína by mnohá úmrtí odvrátila, kdyby se lidé dostali do nemocnice včas. Jenže veřejnost cévní mozkovou příhodu mnohdy nepozná a neví, co má při jejím výskytu dělat. Proto se prof. Mikulík s kolegy věnuje dlouhodobě a systematicky vzdělávání veřejnosti o příznacích cévních mozkových příhod a správné reakci na ně. Publikoval také několik článků o efektivnosti edukačních kampaní na dospělou populaci.
Nízká účinnost kampaní jej vedla k vytvoření on-line edukačního programu pro školy nazvaném HOBIT (HOdina BIologie pro živoT – www.projekthobit.cz), který žáky naučí, jak zachránit postiženého srdečním infarktem nebo cévní mozkovou příhodou. Program, který je volně dostupný, již absolvovalo přes 7.000 žáků na 70 školách v České republice.
V roce 2017 byl doc. Mikulík díky své dlouholeté aktivitě na poli edukace veřejnosti jmenován do Rady pro celosvětovou kampaň o cévních mozkových příhodách v rámci Světové iktové organizace.
Aktivním lékařem
Přestože se Robert Mikulík věnuje mnoha výzkumným a organizačním aktivitám, stále je aktivním lékařem, který slouží i noční směny, aby zůstal v kontaktu s pacienty a mohl jim pomáhat.
Mimo profesi
Robert Mikulík je olomoucký rodák, ale již od útlého dětství žije v Brně. Má rád přírodu a zvířata, do práce jezdí denně na kole (i v zimě), rád lyžuje, věnuje se windsurfingu a golfu. Na kontě má již několik trofejí z amatérských golfových turnajů.
Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA tel.: 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
