Čeští lékaři a české pacientky se podíleli na výzkumu, který zlepšil vyhlídky na efektivnější prevenci, vyhledávání žen s dispozicí k rakovině vaječníků a výhledově také snížení rizika vzniku těchto nádorů. Pomoci by jim měly laktobacily, jež upraví poševní bakteriální prostředí. Jak totiž vědci zjistili, ženy se specifickým zastoupením bakterií v pochvě rakovinou vaječníků onemocní častěji.
Riziko rozvoje nádorů vaječníků v populaci není velké, onemocní asi 1,7 % žen. Existuje ale skupina těch, které mají k nádorovému bujení ve vaječnících dědičnou dispozici – jsou nosičkami mutací čili poruch genu BRCA1 a BRCA2. U nich není riziko 1,7%, ale až 60% nebo vyšší. Právě onemocnění žen s dědičnou dispozicí sloužilo ve výzkumu jako model, na němž lékaři zjišťovali mechanismus jeho vzniku, další rizikové faktory a možnost, jak vyhledávat pacientky s vysokým rizikem nemoci. U rakoviny vaječníků totiž nefunguje princip vyhledávání nemocných pomocí plošného screeningu, jako je tomu například u rakoviny děložního čípku.
Nalézt v populaci ženy s vysokým rizikem rakoviny, a právě jim nabídnout účinné preventivní postupy, je ale pro lékaře stále oříškem. Jedinou v současné době využívanou prevencí tohoto typu rakoviny je odstranění vaječníků a vejcovodů pacientkám ve vysokém riziku onemocnění. Současný výzkum ale přináší naději na zlepšení prevence. Výzkumníci totiž přišli na to, jak v rizikové skupině žen s BRCA1/2 najít právě ty, které rakovinou vaječníků onemocní. Zároveň vědci otevřeli další obrovskou oblast bádání, domnívají se, že zřejmě dokážou riziko onemocnění takových nemocných snížit. Odpovědí jsou laktobacily.
„Přišli jsme na to, že ženy, které mají specifické zastoupení bakterií v pochvě, častěji onemocní rakovinou vaječníků. Pacientky s tímto typem nádoru a některé ženy s velmi vysokým rizikem jeho vzniku mají jiné bakteriální prostředí v pochvě než ženy, které rakovinu vaječníků nemají. Víme, že poševní bakteriální prostředí dokážeme ovlivnit a brzy snad budeme moci navodit zde stav, kdy riziko rozvoje nádoru vaječníků snížíme. Mechanismem je dodání konkrétních druhů laktobacilů. Naši představu o změně poševního prostředí laktobacilem musí nyní potvrdit další výzkum. Pravdivost této teze ověříme v horizontu několika málo let,“ vysvětluje jeden z českých vědců, kteří se na výzkumu podíleli, prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce (NNB).
Dohromady lékaři do studie zahrnuli 360 žen s rakovinou vaječníků a dalších 220 žen s dědičnou dispozicí (BRCA1/2) z několika evropských zemí, nejvíce jich ale bylo z České republiky, tvořily polovinu všech vyšetřovaných. Šlo o pacientky Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a NNB a Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Významně výsledkům přispěl nejen počet nemocných, ale také podíl českých odborníků na tvorbě koncepce výzkumu.
Preventivní odstraňování orgánů kvůli hrozící rakovině se v ČR provádí již 20 let. Dle zahraničních i domácích doporučení operace pacientky podstupují na prsech, vaječnících a vejcovodech; stejně jako před časem americká herečka Angelina Jolie. „Dědičné dispozice známe a víme, jak se k nim postavit. Ale stále se snažíme péči o pacientky s BRCA zlepšovat. Naději vidíme hlavně v pokroku molekulární diagnostiky a snížení jejích nákladů. Před dvaceti lety genové vyšetření trvalo rok i déle a stálo 50 tisíc korun. Dnes je laboratoř schopna udělat vyšetření za 14 dnů a náklady jsou pod 20 tisíci. Oproti době před dvaceti lety navíc v laboratoři nevyšetří pouze dva geny, ale celý panel genů – až 200 najednou,“ říká prof. Zikán s tím, že ne každá potřebná pacientka se však k vyšetření dostane. „Testována by měla být každá nemocná s rakovinou vaječníků, protože genetickou predispozici můžeme předvídat právě jen na základě výskytu nádorů. V ČR zatím toto vyšetření podstupuje pouze třetina žen s nádorem vaječníku, ošetřující lékaři je zkrátka neindikují,“ poukazuje onkogynekolog prof. Zikán, podle nějž navíc není dostatek pracovišť, která by adekvátně pečovala o ty zdravé pacienty, jejichž genetické vyšetření opravdu dědičnou dispozici k rakovině prokázalo. Řešením by měla být specializovaná centra, která by péči poskytovala podobně, jako je tomu například u Komplexních onkologických center pro onkologicky nemocné.
Odborníci ale zdůrazňují také další aspekt výzkumu, jehož výsledky nedávno otiskl prestižní medicínský časopis Lancet. Potvrdilo se, že zastoupení bakterií v pochvě ovlivňuje riziko vzniku nádorů. „Dosud se vědělo, že u rakoviny tlustého střeva složení mikrobů ve střevě ovlivňuje riziko, stále jde ale o poměrně novou informaci. Nyní přicházíme s tím, že u gynekologických nádorů nejde pouze o dědičnou dispozici nebo například o infekci karcinogenním virem – papilomavirem, ale že velkou roli hraje také složení bakteriálního prostředí v pochvě. Neovlivníme genetickou dispozici ani nedokážeme primárně vyhladit infekci, ale složení bakterií v pochvě, ve střevě nebo jiných částech organismu ovlivnit můžeme. Práce se tak stává dalším stavebním kamenem do mozaiky, která naši pozornost směřuje k výzkumu bakterií v lidském těle, protože i ony mohou riziko rakoviny významně ovlivňovat,“ uzavírá prof. Zikán.
Více o výzkumu, který byl financován z prostředků EU Horizon 2020 Research and Innovation Programme (H2020 FORECEE), najdete zde: (https://www.thelancet.com/journals/lanonc/article/PIIS1470-2045(19)30340-7/fulltext)
Rakovina vaječníků a vejcovodů
Prevence
Nejdůležitější v rámci prevence rakoviny vaječníků jsou pravidelné kontroly u gynekologa s vyšetřením vaječníků ultrazvukem vaginální sondou. Každá perzistující cysta nebo solidní útvar na vaječníku by měly být pravidelně kontrolovány a eventuálně biopticky ověřeny k vyloučení nádoru.
Délka přežití
Pouze 35 % žen s rakovinou vaječníků má šanci, že bude v horizontu 5 let žít. Pokud je nemoc rozpoznána včas, množství žen, které mají šanci na vyléčení rakoviny vaječníků, roste až na 90 %.
Léčba
Léčba nádorů vaječníků a vejcovodů je složitá a kombinovaná, zahrnuje chirurgickou operaci, chemoterapii, biologickou léčbu, hormonální léčbu či různé kombinace těchto metod.
Zdroj: Onko maják
O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.
O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.
Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.
O Nemocnici Na Bulovce
Nemocnice Na Bulovce patří svou kapacitou mezi největší zdravotnická zařízení svého druhu na území České republiky. Poskytuje diagnostickou a léčebnou péči především pacientům hlavního města Prahy, ale vzhledem k existenci několika vysoce specializovaných pracovišť je péče poskytována občanům z celé České republiky. Nemocnice disponuje 16 odděleními, 7 klinikami s výukou studentů 1., 2. a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a dále dvěma ústavy. Nedílnou součástí je laboratorní komplex s mikrobiologickým, virologickým i parazitologickým oddělením. Nemocnice poskytuje onkologickým pacientům péči Komplexního onkologického centra. Kromě oddělení a klinik zajišťujících klasickou léčebnou péči jsou v nemocnici poskytovány i sociální služby a psychologická péče. Součástí nemocnice jsou dva lázeňské komplexy, a sice Lázně Toušeň ve Středočeském kraji a Lázně Mánes v kraji Karlovarském. V roce 2018 bylo v nemocnici hospitalizováno 37 341 pacientů a ambulantně ošetřeno 683 824 pacientů. Proběhlo zde 14 485 operací a 1 863 porodů.
Kontakt na tiskovou mluvčí 1. LF UK:
Petra Klusáková, DiS.
Oddělení komunikace 1. LF UK
petra.klusakova@lf1.cuni.cz
tel. 224 964 406
mob. 773 205 725
Článek byl publikován se svolením 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
