V březnu 2021 se odborníci sešli k diskusi o diabetu u virtuálního kulatého stolu, který organizoval Zdravotnický deník. Hovořilo se o mnoha dlouhodobých i aktuálních tématech:
- Léčba pacientů s diabetem významně zatěžuje rozpočet zdravotnictví. Revize úhrad antidiabetik v ČR opakovaně šetří významné finanční prostředky. Ty je ale nutné vracet zpět do systému, aby se současným i novým pacientům s diabetem zvýšila dostupnost moderní léčby.
- Odborníci se obávají, že pandemie covid-19 významně zhorší stav diabetiků a zvýší jejich počet v budoucnosti.
- Česká republika je zemí s vysokým výskytem tohoto onemocnění, navíc klesá věk pacientů, u nichž je diabetes II. typu diagnostikován. Na druhou stranu diabetici žijí déle, což souhrnně přispívá k růstu nákladů nejen ze zdravotního, ale i sociálního systému.
- Největším problémem z hlediska zdravotního i ekonomického jsou pozdní komplikace diabetu.
Prevalence a mortalita diabetu roste
V České republice dochází k dlouhodobému trendu rostoucí prevalence diabetu. Z hlediska úmrtí zaujímala cukrovka v zemích OECD v roce 2000 15. místo, o čtyři roky později již místo šesté. Řadí se tak svou četností za ischemickou chorobu srdeční, cévní mozkovou příhodu, ostatní kardiovaskulární onemocnění, plicní karcinomy a kolorektální karcinom.
Podle farmakoekonomky MUDr. Jany Skoupé, MBA, stoupá tedy nejen prevalence diabetu, ale také jeho mortalita. Mezi roky 2016-2020 také zhruba dvojnásobně vzrostla spotřeba definovaných denních dávek léčiv na tisíc obyvatel (tento trend je patrný i v dalších státech OECD). Kompenzace diabetu u českých pacientů není zdaleka ideální. Mezi důvody můžeme zařadit jak nedostatečnou spolupráci ze strany pacientů, tak i administrativní a indikační limitace léčby, které často neumožňují udržet kompenzaci diabetu v mezích, které jsou stanovený odbornými doporučeními. Pro společnost představuje pacient s diabetem a komplikacemi vyšší zátěž než dobře léčený a kompenzovaný diabetik, a to nejen z farmakoekonomického hlediska, uzavírá MUDr. Skoupá.
Česká data ze studie Inovace pro život
Díky pokrokům v léčbě diabetu se daří předcházet nebo oddalovat dobu nástupu nebezpečných a nákladných komplikací. Podle studie Inovace pro život1 se pacienti s diabetem dnes dožívají podobného věku jako běžná populace.
Přes rostoucí prevalenci se daří snižovat počet hospitalizací. Pacienti v důsledku inovativní léčby jsou i ekonomicky aktivnější bez potřeby pobírat invalidní důchod. Studie uvádí, že doba dožití 50letých pacientů mezi lety 2012 a 2018 narostla o 2,8 roku, u 70letých pacientů bylo zaznamenáno zvýšení o 1,8 let. U mladších skupin také došlo k navýšení – u 20letých pacientů činil tento nárůst znatelných 3,7 roku a u 30letých 3,6. Celkový počet diabetiků v ČR vzrostl z 903 694 pacientů v roce 2012 na 1 018 275 v roce 2018.
Diabetici mohou mít těžší průběh covid-19, výskyt diabetu v postocovidové době naroste
„Diabetes neznamená vyšší riziko nákazy, ale u pacientů s diabetem je významně vyšší riziko, že bude mít covid-19 horší průběh. U pacientů s hyperglykemii při přijetí do nemocnice zjišťujeme horší celkový stav i laboratorní parametry a hrozí u nich vyšší mortalita,“ uvádí prof. MUDr. Martin Prázný, PhD., vědecký sekretář České diabetologické společnosti a dodává, že podle studie z Velké Británie v době pandemie klesl počet kontrolních vyšetření diabetiků o 80 %, což se může projevit ve zhoršené kompenzaci diabetu a nárůstu výskytu komorbidit.
Profesor Prázný se domnívá, že v postcovidové populaci vzroste výskyt diabetu v důsledku multiorgánového postižení, zejména u hospitalizovaných pacientů s covid-19, a to zhruba 4–5násobně. Významně přibude kardiovaskulárních onemocnění, stejně jako onemocnění ledvin a plic. Problémem je odkládání péče o diabetiky v době pandemie covid-19. „Obávám se, že v důsledku odložené péče již vzrostl počet komplikací diabetu, ať už v podobě nediagnostikované ischemické choroby srdeční, klinicky němých infarktů či tzv. diabetické nohy (infikovaný kožní defekt na dolní končetině) v případech, kdy se pacienti báli přijít za lékařem,“ řekl prof. Prázný.
Odborná doporučení zohledňují moderní léčivé přípravky
Podle prof. MUDr. Jana Škrhy, DrSc., předsedy České diabetologické společnosti, došlo v průběhu posledních let k zásadní změně filozofie léčby. Na základě rozsáhlých klinických studií vydaly významné organizace, jako jsou Americká diabetologická asociace (ADA) či Evropská asociace pro studium diabetu (EASD) nová doporučení.
Cíle léčby mají být vždy stanoveny individuálně se zřetelem ke stavu pacienta a přítomnosti přidružených nemocí. „Doporučený postup léčby u diabetu II. typu jsme inovovali naposledy v květnu 2020. Na doporučení se podíleli i kardiologové a nefrologové, protože z velkých klinických studií vyplynuly poznatky, které přispěly ke zcela jinému postupu léčby u pacientů s komorbiditami diabetu,“ říká prof. Škrha. „A to je věc, která tady nikdy nebyla. Při stanovení léčebného postupu jsme vycházeli z cílových hodnot glykovaného hemoglobinu, ale protože pacienti s komorbiditami jsou rizikovější, můžeme je léčit novými antidiabetiky. Máme již k dispozici léky, kterými lze zmírnit progresi některých srdečně-cévních a ledvinových onemocnění souvisejících s diabetem,“ uvedl předseda diabetologické společnosti.
„Do budoucna je potřeba zamezit příliš brzkému rozvoji komplikací, a proto zdůrazňujeme význam glykovaného hemoglobinu jako iniciálního parametru v počátečních stadiích onemocnění, kdy pacienti nemusejí mít vůbec žádné komplikace. V iniciální fázi diabetu klademe důraz na výbornou kompenzaci. Na to už reagují i zdravotní pojišťovny,“ říká prof. Škrha a dodává: „Chceme proto používat moderní terapii, pakliže není dosaženo potřebné kompenzace také v iniciálních stadiích, což je již obsaženo v současných doporučených postupech. Potřebujeme využít výhod nových léků ku zdravotnímu prospěchu pacienta.“
Včasný záchyt, dobrá kompenzace a revize úhrad
Díky revizím a z nich plynoucích úspor by se mělo k moderní a účinnější léčbě dostat více pacientů v časnější stadiích onemocnění. Důležité ale je, aby docházelo k včasnému záchytu a dobré kompenzaci pacienta v důsledku spolupráce odborných společností, regulátora i plátců zdravotní péče tak řečeno „reinvestovány“ do zkvalitňování léčby českých pacientů.
Princip stanovení úhrady SÚKL
Pokud je potřeba rozšířit úhrady nového léčivého přípravku obecně pro novou, plošně nehrazenou indikaci, musí žadatel (zpravidla držitel rozhodnutí o registraci/výrobce) dodat kompletní materiály, včetně zhodnocení klinických podkladů i farmakoekonomických analýz, tedy analýzy nákladové efektivity a dopadů na rozpočet. „Státní ústav pro kontrolu léčiv je vázán dispoziční zásadou a nemůže v rámci své činnosti stanovit širší, třeba méně omezující podmínky úhrady oproti návrhu žadatele. Úhradová regulace podle zákona musí hodnotit ekonomické aspekty, nákladovou efektivitu, dopad na rozpočet a z toho samozřejmě plynou omezení. Regulace nebývá lékaři vnímána dobře,“ říká Mgr. Irena Storová, MHA, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), a dodává, že SÚKL podporuje odborná stanoviska a snaží se je pokud možno zohlednit ve stanovení výše úhrad. Musí však dojít ke shodě s plátci zdravotní péče.
„Snažíme se nové informace i doporučení odborných společností vnímat. Víme, že se hodně diskutuje o výši glykovaného hemoglobinu. Ve všech revizích úhrad jsme ji velmi pečlivě posuzovali, protože jde o to, aby léčba byla nasazována v dřívějších stadiích. Jedná se o požadavky, které jsou odborně opodstatněné z hlediska klinického i z hlediska nákladové efektivity,“ říká Mgr. Storová.
Postoj zdravotních pojišťoven
„Chceme postupovat podle odborných doporučení a odborné praxe, dostupnost a kvalita péče jsou pro nás na první místě. Naše cíle chceme zajistit vyššími investicemi do moderní léčby i v oblasti diabetologie,“ uvedl Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Podle něj by odborná kritéria měla hrát větší roli. Řekl také, že do programu lepší kompenzace diabetu a zabránění rozvoje jeho komplikací a do léčby v souladu s odbornými doporučeními je zapojeno už 66 % všech ambulantních diabetologů, 1 270 praktických lékařů a 27 % internistů. „Chceme, aby léčili podle správné praxe a odborných doporučení, za což je bonifikujeme. Tím, že dochází ke snižování cen, tak paralelně dochází k rozšiřování podmínek úhrady a moderní léčiva se tak dostávají i do preskripce praktických lékařů, a tím k většímu počtu pacientů,“ dodal Ing. Šmehlík.
„Rozšíření indikačních omezení se nebráníme. Hledáme cestu, aby daná indikace byla nákladově efektivní a aby dopad do rozpočtu byl akceptovatelný. Když přijde nový, dražší přípravek, tak z celkového balíku peněz chceme pokrýt potřebné náklady, aby se kontinuita péče zachovala,“ uvedla také MUDr. Renáta Knorová, MBA, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven a ředitelka zdravotního úseku ČPZP.
Náklady i počty pacientů VZP rostou
2018:
- 477 000 léčených diabetiků,
- náklady dosáhly 3,143 miliardy korun
2019:
- 486 000 léčených diabetiků,
- náklady dosáhly 3,35 miliardy korun
2020 (vykázané za 11 měsíců):
- 490 000 léčených diabetiků,
- náklady bez opravných dávek dosáhly 3,5 miliardy koruny
Revize uspoří až půl miliardy korun
Management diabetu I. typu se z hlediska technologií konkrétně v monitorování koncentrace glukózy posunul ke kontinuálnímu měření. Pacienti jsou zřetelně lépe kompenzovaní, a tudíž tato léčba přispívá k prevenci mikro- i makrovaskulárních komplikací. Na to by měly úhradové mechanismy reagovat.
Díky revizím došlo ke snižování cen léčivých přípravků, což umožní léčit vyšší počet pacientů při stejných nákladech. „Při porovnání dat 2016 a 2020 a při fixním rozpočtu 400 milionů korun vyplývá, že v případě monokomponentních léčivých přípravků jsme mohli v roce 2020 léčit až o 34 tisíc pacientů více než v roce 2016, v případě kombinovaných léčivých přípravků můžeme za tyto peníze léčit dokonce až o 31,7 tisíc pacientů více. Proběhlé i očekávané revize mají potenciál uspořit zhruba 0,5 miliardy korun,“ uzavřela kulatý stůl MUDr. Jana Skoupá, MBA, členka výboru České farmakoekonomické společnosti.
O AIFP
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) sdružuje 35 společností, které dokáží vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léky. AIFP je členem Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) a intenzivně spolupracuje s Mezinárodní federací farmaceutického průmyslu a asociací (IFPMA) a Americkou asociací inovativních farmaceutických firem (PhRMA). Mezi její aktuální projekty patří mj. studie Inovace pro život, jež mapuje přínosy inovativních léčiv v ČR v konkrétních terapeutických oblastech (např. karcinom prsu, revmatoidní artritida, roztroušená skleróza či diabetes mellitus 2. typu). Více informací na www.inovaceprozivot.cz nebo www.aifp.cz.
Pro další informace, prosím, kontaktujte:
Markéta Kolanová
PR manager AIFP
e-mail: marketa.kolanova@aifp.cz
tel.: +420 734 623 626
Zdroj: https://www.aifp.cz/cs/odbornici-se-shoduji-diky-revizim-cen-leciv-se-k-m/
