Pacientů s onkologickým onemocněním každým rokem přibývá. Včasné a správné určení typu onemocnění je zásadní pro výběr vhodné terapie vedoucí v ideálním případě až k vyléčení pacienta. Lékaři mají k dispozici různé typy diagnostických metod, které se daří ve spolupráci s výzkumnými pracovišti více zpřesňovat, rozvíjet a zajišťovat tak vyšší kvalitu života léčených pacientů. Jedním z vědeckých přístupů je nalezení nových souborů specifických proteinů (biomarkerů) v krvi, které se koncentrací nebo strukturou liší od zdravých jedinců. Na základě porovnání těchto skupin budou moci lékaři upravit či vyměnit léčbu a zajistit snížení projevů nežádoucích účinků.
MOÚ má své vlastní výzkumné pracoviště RECAMO (Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie), zaměřující se na oblast nádorové biologie. Pracuje v něm 7 výzkumných skupin, které sdružují vědce věnující se úzké oblasti onkologického výzkumu. Multidisciplinární tým českých a zahraničních výzkumných pracovníků a lékařských specialistů tak zajišťuje jak klinický, tak i vědecký výzkum. Oba jsou úzce propojeny a spolupracují spolu. „Variabilita výzkumných týmů umožňuje obsáhnout problematiku výzkumu rakoviny ve větší šíři a zároveň umožňuje klinickým pracovníkům širší možnosti spolupráce dle jejich konkrétního klinického zaměření,“ vysvětluje náměstek pro vědu, výzkum a vzdělávání doc. MUDr. Tomáš Kazda, Ph.D.
Příkladem propojení klinického a vědeckého výzkumu je studie pacientek s nádorem prsu, u kterých byly zaznamenány nežádoucí účinky po chemoterapeutické léčbě v podobě tzv. neurotoxicity. Ta se projevuje brněním či necitlivostí prstů na nohou a rukou či zhoršením jemné motoriky (problémem může být zavázat si tkaničku u bot nebo zapnout knoflík). Výskyt neurotoxicity u pacientek léčených určitým typem chemoterapie (tzv. taxany) může být 70 – 90 %. „Toto široké rozmezí pravděpodobně odráží nejen rozdíly ve studovaných populacích, faktory související s lékem (např. intenzita dávky), ale také genetickou náchylnost. Pacienti s neurotoxicitou uvádějí sníženou kvalitu života a ovlivnění fyzických schopností. Ani diagnostika neurotoxicity není jednoduchá, často vychází pouze z klinických příznaků pacienta, které nemusí být relevantní a obtíže pacienta mohou být zaměněny za jiný typ onemocnění,“ doplňuje náměstek léčebně preventivní péče doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., MBA. Neexistují žádné biomarkery (indikátory), které by mohly případnou neurotoxicitu predikovat ještě před zahájením chemoterapie, diagnostikovat v průběhu či po ní a být případně terapeutickým cílem.
„Ve výzkumném vzorku pacientek s rakovinou prsu je během léčby sledován jejich zdravotní stav a v případě popsaných nežádoucích účinků musí být, dle jejich závažnosti, léčba upravena nebo předčasně ukončena. Do naší studie byly vybrány pacientky se zhoubným nádorem prsu, z nichž asi polovina měla příznaky neurotoxicity a druhá část byla bez příznaků. Od každé pacientky jsme hodnotili krevní vzorek odebraný před chemoterapeutickou léčbou a pak po jejím ukončení. Zároveň byly k dispozici kontrolní vzorky od zdravých dárkyň v totožném věkovém rozmezí. Pacientky jsme vybírali tak, aby neměly žádná další neurologická onemocnění či cukrovku (diabetes mellitus), což by mohlo výsledky ovlivňovat,“ popisuje MUDr. Jana Halámková, Ph.D., klinická onkoložka a vedoucí lékařka Centra prevence.
Všechny vzorky krve byly předány výzkumnému pracovišti RECAMO, které pomocí proteomických metod začalo hledat nové biomarkery neurotoxicity. Nezbytnou součástí probíhajícího projektu jsou analýzy využívající nový hmotnostní spektrometr. „Naším cílem bude najít v krvi pacientek, u kterých se v průběhu nebo po léčbě vyskytla neurotoxicita, glykoproteiny s definovanými glykanovými strukturami přítomnými unikátně nebo v pozměněné koncentraci před chemoterapeutickou léčbou,“, popisuje prof. Ing. Lenka Hernychová, Ph.D., vedoucí jedné z výzkumných skupin v RECAMO. Nalezené biomarkery v krvi pacientek před léčbou umožní včasnou diagnostiku rizika vzniku neurotoxicity, nasazení jiné adekvátní léčby onkologického onemocnění a zlepšení kvality života pacientů během léčby i po ní.
Celková cena za přístroj činila 35 miliónů korun. Nákup přístroje byl financován projekty: Národní ústav pro výzkum rakoviny (Program EXCELES, ID: LX22NPO5102) - Financováno Evropskou unií – NextGeneration EU a Institucionální podpora MOÚ, MZ ČR - RVO (MOÚ, 00209805).
Odborný popis přístroje
Hmotnostní spektrometr timsTOF SCP (firma Bruker s.r.o.) je spojen s kapalinovým chromatografem (nanoElute 2) pro účely klinických proteomických studií nebo s robotickou stanicí LEAP HDX Base (firma TrajanScientific and Medical) pro určení proteinových interakcí metodou výměny vodíku za deuterium.
