Diagnostika virové hepatitidy C v primární péči

Virová hepatitida C (HCV) může po řadu let probíhat zcela bezpříznakově, přesto může ve svém chronickém průběhu vést k jaterní fibróze, cirhóze nebo hepatocelulárnímu karcinomu (HCC). Právě praktický lékař má díky preventivním prohlídkám, znalosti anamnézy a dlouhodobému kontaktu s pacientem významnou příležitost odhalit infekci ještě před rozvojem závažných komplikací. Které pacienty je vhodné cíleně testovat a kdy by mělo nevysvětlené zvýšení hodnot jaterních testů vést k vyšetření anti‑HCV protilátek?

Kurz nabízí praktický přehled screeningových postupů využitelných v ordinaci praktického lékaře. Seznamte se s hlavními rizikovými skupinami, správnou interpretací výsledků anti-HCV a HCV RNA i s významem reflexního testování, které umožňuje při pozitivitě anti‑HCV doplnit průkaz HCV RNA ze stejného vzorku. Dozvíte se také, jak postupovat při pozitivním nálezu, které pacienty odeslat do specializovaného centra a jaké informace by měla obsahovat žádanka pro hepatologa nebo infektologa.

Moderní přímo působící antivirotika dnes umožňují vyléčit naprostou většinu pacientů s HCV infekcí. Včasná diagnostika proto není pouze cestou k prevenci cirhózy, jaterního selhání či hepatocelulárního karcinomu (HCC), ale také důležitou součástí snahy o eliminaci hepatitidy C. Jak efektivně začlenit vyhledávání HCV infekce do běžné primární péče a neztratit rizikového pacienta na cestě k léčbě?