Erektilní dysfunkce

Erektilní dysfunkce je definovaná jako trvalá neschopnost dosáhnout a udržet erekci pro uspokojivý sexuální styk. O onemocnění hovoříme tehdy, pokud tyto obtíže trvají minimálně 6 měsíců. Celosvětově se onemocnění týká přibližně 150 miliónu mužů. Prevalence erektilní dysfunkce se týká více než poloviny mužů ve věku od 40 do 70 let a narůstá s věkem. Jen 10 % pacientů se dostaví k léčbě, hlavním důvodem je stud a nedostatečná znalost. Mezi významné rizikové faktory pro vznik ED patří například věk, ateroskleróza, dislipidémie, diabetes mellitus, roztroušená skleróza, neuropatie, epilepsie nebo onkologická onemocnění. Vliv může mít také renální insuficience nebo hepatopatie. Významným rizikovým faktorem je také stres, deprese, alkohol, sedavé zaměstnání nebo obezita. Z léků mohou mít negativní vliv antidepresiva, antihypertenziva, antipsychotika či opiáty. Až z 80 % se jedná o organickou, často multifaktoriální etiologii. Na erektilní dysfunkci pohlížíme jako na časný marker kardiovaskulárních onemocnění. ED a kardiovaskulární onemocnění jsou totiž významně provázané. K hodnocení ED se nejčastěji používá dotazník sexuálního zdraví může IIEF – 5. Při dosažení méně než 21 bodů se jedná o erektilní dysfunkci. Moderní léčba erektilní dysfunkce je založena na selektivních inhibitorech fostodiesterázy (PDE5i), které jsou lékem 1. volby. Základní doporučení při léčbě erektilní dysfunkce i současná terapeutická kritéria shrnuje EUNI kurz s názvem „Erektilní dysfunkce“, jehož autorkou je MUDr. Marcela Čechová.