Neuroendokrinní tkáň je přítomna difúzně v celém organizmu. Vyskytuje se v neuroendokrinních žlázách jako jsou například dřeň nadledvin, paraganglia nebo adenohypofýza. Vznik neuroendokrinních nádorů v těchto žlázách je velmi vzácný. Nejčastěji vychází z difuzní neuroendokrinní tkáně, která je zastoupena v GIT a plicích. Incidence neuroendokrinních nádorů v celém světě prudce stoupá. Je to dáno nejen lepší diagnostikou, ale i vyšším výskytem těchto typů nádorů. V Evropě se incidence udává mezi 3-4 případy na 100 000 obyvatel. Klasifikace nádorů zažívacího traktu je definována WHO z roku 2010 je založena na mitotickém a proliferačním indexu. Na základě těchto ukazatelů jsou nádory GIT děleny na dobře diferencované nádory grade 1 a grade 2 a špatně diferencované nádory grade 3. Klasifikace plicních neuroendokrinních nádorů byla zrevidována v roce 2016. Nedílnou součástí diagnostiky jsou morfologická zobrazovací vyšetření nebo stanovení biomarkerů. Terapeutický postup může být nejen chirurgický, ale i chemoterapeutický. V léčbě NET mají své místo somatostatinová analoga. Antiproliferační účinek somatostatinových analog byl prokázán ve studiích CLARINET a PROMID.1,2 V současné době je v léčbě NET indikována také biologická léčba. Studie RADIANT3,4, které testovaly účinnou látku everolimus, prokázaly prodloužení času do progrese onemocnění.3,4 Everolimus je účinná látka pro léčbu pankreatických NET a jeho nežádoucí účinky jsou velmi dobře zvládnutelné. Přehled nejnovějších diagnostických a terapeutických postupů v léčbě NET přináší akreditovaný e-elearningový kurz s názvem „Neuroendokrinní nádory“, jehož autorkou je MUDr. Eva Sedláčková, MBA. Součástí studijního materiálu v EUNI kurzu jsou 3 kazuistiky pacientů s neuroendokrinními nádory.
Literatura: