Migréna je třetím nejčastějším onemocněním na světě a je jedním z předních neurologických onemocnění, jež způsobují disabilitu pacienta. Asi u 30 % pacientů se vyskytuje aura. Léčbu migrény lze rozdělit na akutní a profylaktickou. Cílem akutní léčby je co nejrychlejší potlačení bolesti hlavy a dalších doprovodných příznaků, zejména nauzey a zvracení, u již probíhající ataky migrény. Při výběru vhodného léku se řídíme hlavně intenzitou záchvatů, např. jednoduchá analgetika nebo antirevmatika jsou vhodná u slabých nebo středně silných záchvatů, triptany, ev. námelové alkaloidy u středně silných a silných záchvatů. Obecně platí, že čím dříve je lék podán, tím lépe se projeví jeho účinek. Velkou pozornost farmaceutického průmyslu upoutává calcitonin gene-related peptide (CGRP) a jeho receptor. Jde o klíčový neuropeptid v patofyziologii migrény. Nejslibnějším novým přístupem v profylaktické léčbě migrény jsou monoklonální protilátky proti CGRP nebo jeho receptoru, jako je erenumab, fremanezumab, galkanezumab a eptinezumab. Účinek monoklonální protilátky proti CGRP fremanezumabu v profylaktické léčbě chronické a epizodické migrény popsala dvojitě zaslepená studie fáze III HALO.1 Asi 40 procent aktivně léčených nemocných zaznamenalo redukci výskytu tohoto parametru alespoň o 50 procent ve srovnání s 18 procenty v placebové větvi. U nemocných léčených monoklonální protilátkou byla také zaznamenána vyšší produktivita v zaměstnání a celková aktivita.1 Rovněž FOCUS, doposud největší studie u pacientů, kteří neodpovídali na několik linií preventivní léčby migrény, účinnost a bezpečnost léčby fremanezumabem potvrdila.2 Nejčastější projevy migrény, pravidla pro úspěšnou diagnostiku a efektivní léčbu nejen u běžných pacientů, ale i u dětí a těhotných žen shrnuje primářka MUDr. Jolana Marková, FEAN ve dvou videopřednáškách, které jsou součástí kurzu s názvem „Migréna a její léčba“.