Nízkomolekulární hepariny (LMWH) u nádorových onemocnění
Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc., narozena r. 1958 v Českých Budějovicích. Promovala s vyznamenáním na FVL UK v roce 1983, od té době nepřetržitě pracuje na II. interní klinice 1. LF UK v Praze, nyní jako vedoucí klinického oddělení a angiologické ambulance. V roce 1986 složila atestaci z vnitřního lékařství 1. stupně, v roce 1992 pak 2. stupně, atestaci z angiologie v roce 2005. Stážovala krátkodobě v Norsku a v Německu. Věnovala se zpočátku neinvazivním vyšetřovacím kardiologickým metodám, následně pak neinvazivním metodám v angiologii.
Těžištěm jejího odborného zájmu je prevence kardiovaskulárních onemocnění, projekty časné detekce ischemické choroby dolních končetin, metabolické aspekty aterosklerózy, detekce a léčba vaskulitid velkých tepen, farmakoterapie tepenných onemocnění a trombózy. V rámci kandidátské práce vědecky zpracovala téma Endoteliální dysfunkce (2002) a následně habilitovala s prací Fabryho choroba u žen (2006). Je autorkou a spoluautorkou více než 150 článků, přednáší na mnoha fórech doma i v cizině. Je hlavní autorkou dvou vydání publikace pro postgraduální vzdělávání „Angiologie pro praxi“ a „Farmakoterapie trombembolických stavů“, spoluautorkou slovenské učebnice „Choroby ciev“, spoluautorkou mezinárodní učebnice Vascular Medicine, podílela se na mnoha učebních textech pro studenty medicíny.
V rámci Katedry angiologie na 1. LF UK ve spolupráci s IPVZ se věnuje postgraduální výchově v tomto oboru, léta byla zodpovědná také za pregraduální výuku mediků na II. interní klinice. Od roku 2015 je členkou presidia České lékařské společnosti J. E. Purkyně a od roku 2017 je předsedkyní České angiologické společnosti JEP.
Manželem je prof. MUDr. Jan Bultas, CSc. Syn Jan je právník a dcera Denisa je ekonomkou pracující v neziskové organizaci Člověk v tísni.
Co se v kurzu naučíte
Nízkomolekulární hepariny (LMWH) hrají v antitrombotické terapii u onkologických pacientů významnou roli. Tromboembolická nemoc (TEN) – je totiž u nemocných s maligními nádory poměrně častou komorbiditou. Riziko vzniku závisí zejména na typu karcinomu, jeho pokročilosti, způsobech protinádorové léčby a původním trombofilním stavu pacienta. Je známo, že žilní trombóza u pacientů se zhoubnými nádory může komplikovat stav, hospitalizaci, operaci i léčbu. Tromboembolická nemoc je vážnou, život ohrožující komplikací, která je u pacientů se zhoubným nádorem druhou nejčastější příčinou úmrtí. Proběhla řada studií s nízkomolekulárními hepariny. Výsledkem multicentrické studie PROTECHT, prezentované na ASH 2008 byla významná redukce vzniku arteriální i venózní trombózy.1 Ačkoli, je vznik TEN možnou příčinou úmrtí, není rutinní tromboprofylaxe u všech onkologických pacientů indikována, a to z důvodu zvýšeného rizika krvácení. U pacientů s rizikem vzniku nebo s již vzniklou TEN podáváme v různých etapách léčby profylaktické dávky některého z nízkomolekulárních heparinů - enoxaparinu nebo dalteparinu. Přesná pravidla pro podávání nízkomolekulárních heparinů u pacientů s karcinomem, současná doporučení v léčbě i zásadní výsledky studií přináší kurz „Nízkomolekulární hepariny a nádorová onemocnění“, jehož autorkou je doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
Akreditovaný test: 2 kredity
- Agnelli G, Gussoni G, Bianchini C, et al. Nadroparin for the prevention of thromboembolic events in ambulatory patients with metastatic or locally advanced solid cancer receiving chemotherapy: a randomised, placebo-controlled, double-blind study. Lancet Oncol. 2009 Oct;10(10):943–9. [PubMed] [Google Scholar] This study represents the largest cancer outpatient thromboprophylaxis trial to date and did demonstrate that LMWH effectively reduced VTE.
Kde nás najdete
DOCK01
Voctářova 2449/5
180 00
Praha 8 – Libeň
